Začalo astronomické jaro, první jarní den roku 2023

Možná máte zažité, že první jarní den nás čeká 21. března a přes to nejede první jarní sněženka. Za oknem to ale vypadalo jako jaro už týden v lednu, i když tomu teploty až tak neodpovídaly, sluníčko se fakt snažilo. Meteorologicky navíc začíná jaro už prvního března. Astronomicky pak letos začíná už dnes a to 20. března ve 22:24.

Slunce během roku putuje:

• od rovníku, kdy je první jarní den,
• na sever k obratníku Raka na severní polokouli, kdy nastane první letní den,
• pak se obrací znovu na jih a putuje přes rovník, když je první podzimní den,
• až k obratníku Kozoroha na jižní polokouli, kde nastane první zimní den.

Podle toho, kde se díky sklonu zemské osy právě nachází Slunce, se určují roční období. Pro severní polokouli a její roční období platí:

• jaro: Slunce začíná na rovníku v den jarní rovnodennosti a stěhuje se směrem na sever k obratníku Raka, dny se u nás prodlužují,
• léto: Slunce se obrací na obratníku Raka během letního slunovratu a vrací se zpět k rovníku, dny se zkracují,
• podzim: Slunce prochází rovník v den podzimní rovnodennosti a během podzimu pokračuje k obratníku Kozoroha, dny se zkracují,
• zima: Slunce se obrací na obratníku Kozoroha během zimního slunovratu a vrací se směrem k rovníku, dny se začínají znovu prodlužovat.

Astronomické roční období tak začíná dnem, kdy Slunce pochází danou rovnoběžkou. Pro jaro platí, že začíná okamžikem, kdy Slunce prochází rovníkem z jihu na sever. Tento okamžik nastává vždy jinak. Každý běžný rok tento okamžik nastává asi o šest hodin později než loni, zatímco během přestupného roku je to o zhruba 18 hodin dříve. Tak se datum prvního jarního dne mění a může padnout kdykoliv na 19. až 21. březen.

A jak začínají astronomická roční období do roku 2026