8 mýtů o EU a zákazu sociálních sítí pro děti

Evropská komise navrhla výrazně zpřísnit pravidla, podle kterých mohou děti používat sociální sítě. Návrh EU KIDS Act počítá se zákazem vlastních účtů pro děti mladší 13 let a s omezeným přístupem pro třinácti- a čtrnáctileté. Kolem nových pravidel se ale rychle objevila řada zjednodušení. Zakáže EU dětem internet? Budeme při vstupu na Instagram ukazovat občanku? A vezme Brusel rodičům právo rozhodovat o vlastních dětech? Podívali jsme se na nejčastější mýty.

Mýtus 1: EU zakázala sociální sítě všem dětem do 15 let

Ne tak docela – a především zatím nic definitivně zakázáno nebylo.

Evropská komise 17. září představila návrh nového nařízení EU KIDS Act. Ten nyní musí projednat Evropský parlament a členské státy v Radě EU. Během vyjednávání se tedy jeho podoba ještě může změnit.

Navrhovaná pravidla navíc rozlišují několik věkových kategorií.

Děti mladší 13 let by neměly mít vlastní účet na sociálních sítích. Ve věku 13 a 14 let by mohly využívat takzvaný miniúčet založený a spravovaný rodičem nebo opatrovníkem. Od 15 let by si mladý člověk mohl vlastní účet založit samostatně.

Ani pro uživatele mezi 15 a 18 lety by ale neplatila stejná pravidla jako pro dospělé. Platformy by pro ně například musely používat bezpečnější výchozí nastavení.

Mýtus 2: Evropská unie zakáže dětem internet

Ne. Návrh se netýká běžného používání internetu jako takového.

Dítě by dál mohlo používat internet kvůli škole, informacím, komunikaci nebo službám odpovídajícím jeho věku.

Nejpřísnější omezení míří na sociální sítě a další služby, u kterých Evropská komise vidí zvýšené riziko návykového designu, nevhodného obsahu nebo kontaktu s cizími lidmi.

Děti mladší 13 let by například stále mohly prostřednictvím rodičovského účtu sledovat speciálně vytvořený obsah na platformách určených dětem.

EU tedy nenavrhuje „vypnout dětem internet“, ale odstupňovat přístup k některým jeho částem podle věku.

Mýtus 3: Každé dítě bude smět být na internetu jen hodinu denně

Hodinový limit se netýká celého internetu.

Návrh skutečně pracuje s maximální dobou jedné hodiny denně, ale jde především o omezené účty na sociálních sítích pro děti ve věku 13 až 14 let a o některé služby určené mladším dětem.

Nejde tedy o pravidlo, podle kterého by se školákovi po šedesáti minutách vypnul internet, počítač nebo online výuka.

Mýtus 4: Kvůli EU budeme Facebooku nebo TikToku posílat občanku

To návrh nepožaduje.

Věk uživatele se ověřovat má. Evropská komise ale počítá s tím, že samotná platforma nemusí znát jeho totožnost.

Jednou z možností má být evropský nástroj pro ověření věku. Ten má fungovat tak, že službě pouze potvrdí, zda člověk požadovanou věkovou hranici splňuje. Podle Komise přitom nemá platformě předávat jméno, datum narození ani kopii občanského průkazu a nemá uchovávat biometrické údaje.

Používána má být technologie označovaná jako zero-knowledge proof: služba dostane odpověď například „uživatel je starší 15 let“, ale nemusí zjistit, kdo konkrétně před ní stojí.

To ovšem neznamená, že kolem ověřování věku neexistují legitimní otázky. Samotný návrh Komise připouští, že systémy ověřování věku mohou zasahovat do soukromí, svobody projevu či možnosti anonymně využívat internet. Právě způsob jejich technického provedení proto bude jedním z důležitých témat dalšího projednávání.

Mýtus 5: EU chce kontrolovat identitu úplně každého uživatele sociálních sítí

Navrhovaný systém není založen na plošné kontrole dokladů všech Evropanů.

Při zakládání nových účtů mají služby skutečně ověřovat věk. U již existujících účtů ale Komise navrhuje přiměřenější postup.

Pokud má například platforma dostatek spolehlivých informací, že dlouholetý uživatel je dospělý, nemusela by po něm nové ověření požadovat.

Právě zde ale zaznívá jedna z hlavních námitek kritiků návrhu: systém musí být nastaven tak, aby se z ochrany dětí nestala záminka k rozsáhlému sběru osobních údajů dospělých uživatelů. Tuto otázku během legislativního procesu pravděpodobně čeká další debata.

Mýtus 6: Brusel bere rozhodování rodičům

Návrh naopak počítá s poměrně významnou rolí rodičů – i když právě míra zásahu státu je předmětem politického sporu.

U třinácti- a čtrnáctiletých by právě rodič nebo opatrovník vytvářel omezený účet a mohl nastavovat jeho používání, časové limity nebo schvalovat kontakty.

Platformy mají rodičům poskytnout speciální nástroje umožňující tato pravidla spravovat.

Část kritiků přesto namítá, že jednotnou věkovou hranici by neměla určovat EU a větší prostor by měly dostat rodiny nebo jednotlivé členské státy. To už ale není otázka toho, co návrh obsahuje, nýbrž politická debata o tom, na jaké úrovni mají podobná pravidla vznikat.

Komise svůj postup zdůvodňuje tím, že internetové služby fungují přes hranice a různé věkové limity v jednotlivých státech by vytvářely roztříštěný systém pravidel.

Mýtus 7: Jde jen o zákaz TikToku, Instagramu nebo Facebooku

Ve skutečnosti je návrh mnohem širší.

Sociální sítě jsou pouze jeho nejviditelnější částí. Nová pravidla se mají dotknout také platforem pro sdílení videa, online her, obchodů s aplikacemi nebo některých AI chatbotů a takzvaných AI companions.

Důležitou část návrhu tvoří princip safe by design, tedy požadavek, aby služba používaná nezletilými byla bezpečně nastavena už od svého vzniku.

Návrh například omezuje nekonečné scrollování, některé systémy odměn podporující nadměrné používání aplikace či push notifikace v době určené ke spánku.

Profily nezletilých mají být standardně soukromé a cizí uživatelé by je neměli moci bez předchozího souhlasu kontaktovat.

U AI chatbotů chce Komise omezit také funkce, které by u dítěte mohly podporovat vytvoření emocionální závislosti na virtuálním společníkovi.

Mýtus 8: EU si zákaz vymyslela bez dat a odborníků

Návrhu předcházela odborná debata, ale vědecká diskuse o konkrétních dopadech sociálních sítí rozhodně není uzavřená.

Evropská komise letos svolala zvláštní panel zaměřený na bezpečnost dětí online, do kterého byli zapojeni odborníci na zdraví, psychiatrii, vzdělávání, dětská práva či technologie, ale také rodiče a mladí lidé. Panel doporučil mimo jiné celoevropskou věkovou hranici pro děti mladší 13 let a postupné uvolňování přístupu podle věku.

Komise se opírá také o průzkumy Eurobarometru. Podle údajů zveřejněných letos považuje 92 procent Evropanů silnější ochranu dětí a mladých lidí na internetu za důležitou politickou prioritu.

Jiný evropský průzkum uvádí, že mladí lidé tráví online v průměru přibližně 4,5 hodiny během školního dne a 6,1 hodiny o víkendu.

Zároveň je fér dodat, že ani samotná Komise nepovažuje současné poznatky za konečné. V doprovodné analýze uvádí, že další studie zaměřená mimo jiné na dopady ověřování věku na základní práva má být dokončena až ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026.

Co tedy EU ve skutečnosti navrhuje?

Za titulkem „EU zakáže sociální sítě dětem“ se skrývá podstatně širší změna.

Komise chce zavést společnou věkovou hranici pro vlastní účty na sociálních sítích, umožnit omezený přístup třinácti- a čtrnáctiletým pod dohledem rodičů a zároveň změnit samotné fungování digitálních služeb pro nezletilé.

Principem má být, že odpovědnost za bezpečné prostředí nemají nést pouze děti a jejich rodiče. Část odpovědnosti se má přesunout také na provozovatele platforem.

Teprve nyní ale začíná legislativní proces. O konečné podobě pravidel budou jednat Evropský parlament a vlády členských států, takže současný návrh ještě není konečným evropským zákonem.

Projekt Local Reach, European Impact: Combating Disinformation Through Regional Media "Regional Waves: Empowering Communities with EU Stories vznikl za podpory Evropského parlamentu.