V Pošumaví padaly až deseticentimetrové kroupy. Bouřky se mohou vrátit

Pondělní bouřky na jihu Čech přinesly mimořádně nebezpečný jev. Na Vimpersku a Prachaticku padaly kroupy kolem pěti centimetrů, v malé šumavské obci Ratiborova Lhota na Prachaticku mohly mít dokonce devět až deset centimetrů. Informace vycházejí z analýzy Českého hydrometeorologického ústavu, kterou zveřejnil na svých sociálních sítích.

Bouřky za sebou nechaly škody na střechách, sklenících i autech. Velké kroupy ale naštěstí padaly poměrně řídce, takže nedošlo k ještě větším škodám nebo zraněním.

Meteorologové přitom ve výstraze počítali s kroupami kolem tří centimetrů. Pondělní situace ale ukázala, jak výrazně mohou počasí ovlivnit lokální podmínky v Pošumaví a na Šumavě.

Důležitou roli sehrály hory a proudění v jejich závětří. V takových situacích může vznikat takzvaná závětrná konvergence, tedy oblast, kde se sbíhá proudění vzduchu. Pokud je v atmosféře dostatek energie a vlhkosti, mohou se na této linii tvořit silné bouřky.

Právě to se podle prvotní analýzy radarových dat stalo i v pondělí. V Pošumaví vzniklo několik velmi silných bouřek blízko sebe, které se navzájem ovlivňovaly a lokálně zesílily podmínky natolik, že se mohly vyvinout až v supercely. Ty jsou schopné produkovat kroupy větší než pět centimetrů.

Podobný princip sehrál roli i při ničivém tornádu na Moravě v roce 2021, kde interakce mimořádně silných supercel mohla podpořit vznik a extrémnost tohoto jevu. Neznamená to ale, že by se stejná situace měla opakovat – ukazuje to spíš, jak složité je předpovídat lokální extrémy u silných bouřek.

Prachaticko a Vimpersko jsou na podobné situace náchylné, takto velké kroupy se tam ale v minulosti nevyskytly. Poslední kroupy o průměru kolem deseti centimetrů meteorologové v Česku zaznamenali 1. července 2022 v Rovensku pod Troskami.

A co nás čeká dál? Dnešní vývoj bouřek je nejistý. Potenciál pro silné nebo velmi silné bouřky v Česku zůstává, ale jejich vznik bude záviset na tom, jestli se v atmosféře najde dostatečná podpora pro jejich rozvoj.

Během odpoledne a večera se mohou bouřky objevit hlavně v oblasti rozhraní Čech a Moravy a na Vysočině. Mohou být doprovázené kroupami kolem tří centimetrů nebo nárazy větru, plošně by jich ale mělo být spíše méně.

Ve středu má být situace výraznější hlavně na Vysočině, Moravě a ve Slezsku. Tam se očekává možnost silnějších bouřek, nárazů větru kolem 90 kilometrů za hodinu, přívalových srážek a ojediněle i supercel.

V Čechách, tedy i u nás na jihu, se mohou bouřky objevit hlavně ve středu k ránu, ráno a dopoledne. Mohou být také silnější, doprovázené větrem, menšími kroupami a deštěm. Hlavní část bouřkové situace by se ale měla odehrát východněji.